SeTKání – Jaro 2026

Tohle už tu jednou bylo

Nedávno jsem měl u večeře možnost debatovat s lidmi z Jaguar Land Roveru – nejen o novém elektrickém Jaguaru, budoucnosti velkých luxusních SUV nebo závodním programu W2RC, kterého se Land Rover účastní s osmiválcovými Defendery. Řeč ale přišla i na zašlou slávu britského automobilového průmyslu, zejména na koncern Leyland.
O to větší radost jsem měl, když mě zástupci JLR – shodou okolností všichni Britové – utvrdili v názoru, že jednou z největších chyb byla minimální diverzifikace modelového portfolia. Automobilky sdružené pod Leylandem často nabízely v podstatě totožný vůz pod několika značkami – typicky Mini jako Austin, Morris, Riley nebo Wolseley. Jednotlivé verze se lišily spíše detaily, výbavou či naladěním než samotnou technikou. A všichni dobře víme, jak British Leyland skončil.
Nemůžu se ubránit dojmu, že podobný scénář v bledě modrém dnes sledujeme v Evropě znovu, tentokrát u koncernu Stellantis. Sice nechybí svébytný design a odlišné naladění podvozku, ale pod povrchem jsou si vozy často velmi blízké. Ať už sáhnete po Peugeotu, Citroënu, Fiatu nebo Alfě Romeo, u velké části menších a středních modelů narazíte na stejný základ, často včetně tříválcového motoru 1.2 PureTech.
Aby bylo jasno – ten motor sám o sobě není špatný, pokud tedy znáte jeho slabiny a snažíte se případným problémům předcházet, jako například nejezdíte s autem jen pro rohlíky, ale občas ho „protáhnete“ i mimo město a zakracujete nesmyslně dlouhé intervaly výměny oleje alespoň na polovinu. Ale upřímně, kdo si koupí tříválcovou Alfu Romeo? Kde je slavné sportovní srdce? Mohl bych pokračovat i u jiných značek spadající pod Stellantis.
Zdá se, že si to nejvyšší management začíná uvědomovat. Ostatně právě Alfa Romeo na konci roku 2025 oznámila, že svébytné modely Giulia a Stelvio zůstávají v nabídce a pro velký zájem se vrací i ostré provedení Quadrifoglio Verde. Zákazníci totiž velmi dobře vědí, co chtějí – a rozhodně nechtějí malé elektromobily s cenovkou srovnatelnou s dobře vybavenou Škodou Octavia.
Podobnou zkušenost ostatně udělal i Mercedes-AMG. Ten sice přišel s technicky fascinujícím plug-in hybridním čtyřválcem, který překonal osmiválce ve výkonu i dynamice, jenže zákazníci ho nepřijali. Ukázalo se, že emoce a charakter nelze nahradit tabulkovými hodnotami.
Obávám se ale, že Stellantis už možná zašel příliš daleko. Jednotlivé značky jsou dnes provázané víc než kdy dřív a často nabízejí v zásadě stejná auta v různých kabátech. A jak historie ukazuje, tohle trh dříve nebo později potrestá.
Tohle už tu totiž jednou bylo.
Abych ale nekončil pesimisticky, rád vás pozvu k přečtení zajímavými materiály nabitého jarního čísla magazínu Setkání. Připravili jsme pro vás mimo jiné článek o svéhlavé kočce Jaguar XJ40, kterÁ letos slaví kulaté výročí, nahlédneme do kultury lowriderů a vydali jsme se také na Retromobile – jednu z nejzajímavějších veteránských akcí v Evropě.

Přeji příjemné čtení.

Jiří Švamberk
šéfredaktor

Časopis ke stažení zde