SeTKání – Zima 2024
Švédsko-čínský paradox
Ještě než se rozohním, musím se přiznat: Před domem mi stojí dvě Volva a za svůj život jsem řadu dalších vlastnil. Mnoha lidem okolo mne jsem navíc k automobilu této značky nějakým způsobem pomohl. Jinými slovy, mám Volvo opravdu rád, respektive měl jsem. Protože tomu, co e okolo této značky děje, prostě nerozumím a vůbec se mi to nelíbí. Už prodej čínskému majiteli jsem nenesl bůhvíjak libě, ovšem obchod je obchod a peníze jsou až na prvním místě. Když Volvo v roce 2013 představilo koncept Coupé inspirovaný ikonickým P1800, předobraz budoucího designového jazyku, moje „volví“ srdíčko zaplesalo. Tajně jsem doufal, že tohle překrásné kupátko se jednou dostane do výroby. Nestalo se, ale to vlastně ani nevadilo, neboť první vlaštovka v podobě nové generace XC90 o necelé dva roky později jasně ukázala, že budoucí Volva ponesou designové rysy konceptu Volvo Coupé a budou to mimořádně přitažlivá auta. Ovšem po prvním nahlédnutí do technických specifikací nové XC90 mi úsměv zamrzl – jenom čtyřválce? To snad ne?! Že to bylo chybné rozhodnutí Volva, dnes už všichni víme. Konkrétně se vznětovými dvoulitrovými čtyřválci VED4 (2013-2024) si majitele užili neskutečná pekla. Ani mě nepřekvapilo, že Volvo po tom všem v roce 2017 vývoj dieselových motorů ukončilo. O to větší šok ale přišel, když zanedlouho poté oznámilo, že do roku 2030 přestane vyrábět vozy se spalovacím motorem úplně. Ještě na začátku října letošního roku se hrdě stavělo do čela obránců zákazu spalovacích motorů u osobních automobilů do roku 2035. Ztráta dynamiky prodejů dobíjecích aut na evropském trhu totiž stále více automobilek vede k tomu, že od přechodu na plně elektrická auta couvají a nepřejí si po roce 2035 plošné zákazy spalovacích motorů. A co na to Volvo? Představilo další facelift modelu XC90, tedy deset let starého SUV. Toho auta, které mělo navždy nahradit elektrické EX90. Kdo by to byl řekl? S takovou je dost možné, že nám Volvo zanedlouho oznámí novou generaci XC90 a dost možná i se vznětovými motory. Nedivil bych se.
Příjemné čtení přeje
Jiří Švamberk
šéfredaktor
Časopis ke stažení zde